Lidé

V monografii je také zachyceno několik desítek původních lidových písní , které se v té době ještě na Hrčavě zpívaly. V současné době tradici zpívání hrčavských lidových písní udržuje místní základní škola a stará se tak o to, aby nevymizely z paměti obyvatel. Při různých návštěvách významných hostů a jiných příležitostech tak lze stále slyšet rázovité hrčavské melodie. A protože místní nářečí má poněkud daleko k češtině, posluchači dostávají do rukou i překlad jednotlivých písní do češtiny (přeložil Karel Karpecki), aby si je mohli zazpívat spolu. Hrčavské lidové písně mají ve svém repertoáru i lidové soubory z regionu.

V roce 2000 k hrčavským lidovým písním přibyla nová skladba - valčík Hrčava , který na slova Karla Karpeckého složil Emil Kufa (oba z Jablunkova) a hrála jej poprvé dechovka Jablunkovanka z Jablunkova, která ji pravidelně uvádí.

Po spojení obce silnicí s okolním světem v roce 1965 se obec začala prudkým tempem modernizovat. Do obce začal jezdit autobus, dojíždění za práci přestalo být problémem.

Než byla Hrčava napojena na silniční síť republiky, obec byla vlastně živým skanzenem . Zatímco v roce 1965 byly téměř všechny domy v obci ze dřeva, dnes zůstalo dřevěných jen 25 ze 103 ! Rychle tempo modernizace nestačili zachytit chalupáři a tak dřív, než starobylé dřevěnice našly své možné zájemce, byly tyto zbourány a Hrčavané se nastěhovali do nových zděných domů. Rychlost modernizace také svědčí o pracovitosti místních obyvatel.

Ovšem nejmarkantnějším příkladem pracovitosti Hrčavanů je snad nejrychleji postaveny vodovod v České republice .
Když se vzrůstající spotřebou vody nestačily dosavadní zdroje obecního vodovodu z roku 1954 a navíc se přidala i letní sucha trvající více let, Hrčavané se rozhodli, že posílí svůj vodovodní řád o nový zdroj vody na svazích hory Gírové vzdálený od obecního vodojemu 2050 m.
Výkop pro položení hadice začali 14. 9. 1992 a přesně 27. 9. 1992 v 10.30 hodin začala do vodojemu téci voda z nového zdroje ! Za 13 dnů vykopali 1443 m rýhy ručně lesem, zbylých 607 m pak bylo vykopáno bagrem po předchozím ručním vyklučení terénu od náletových dřevin na trase vodovodu. Trasa vodovodu přitom překonává údolí hluboké 80 m. Až na práce bagrem byly všechny práce dělány svépomocně. Bylo spočítáno, kolik běžných metrů výkopů připadá na jednoho uživatele vodovodu v obci (včetně malých dětí) a jednotlivé rodiny si z úkolem dovedly poradit !
Co by jinde kdysi trvalo i roky, to tehdy v obci s 284 obyvateli dokázali postavit za 13 dnů ! Přitom celkové náklady na dílo činily pouhých neuvěřitelných 152 000 korun z obecní pokladny, přičemž jeho skutečná hodnota má cenu několika milionů korun !

O Hrčavě by se také dalo říci, že je i "nejhospodovatěnější" a "nejobchodnější" obcí České republiky . Dnes v obci s 250 obyvateli jsou totiž čtyři hospody a dva obchody . Takže jedna hospoda připadá na necelých 62 obyvatel a jeden obchod na 125 obyvatel ! Z velké části žijí tyto "instituce" z turistiky. Hrčava totiž začíná být turistickým pojmem přitahujícím návštěvníky z blízka i daleka. Hodně také přes zelenou hranici chodí do obce Slováci z blízkého Čierného při Čadci na Slovensku, častými hosty na Hrčavě jsou také Poláci z blízké polské obce Jaworzynka a jejich hosté z vnitrozemí, protože Jaworzynka je součástí významné turistické oblasti na jihu Polska na druhé straně hranice.

Kuriozitou je jistě také to, že zatímco ve většině evropských států a i v České republice v běžné populaci převládají ženy, ale na Hrčavě je tomu přesně naopak - již hezkou řadu let na Hrčavě žije více mužů než žen ! Převážně díky starým mládencům. Ale zatím se na Hrčavu netáhne procesí vdavekchtivých žen. Asi o této skutečnosti neví.

Ke dni 1. 8. 1950 měla Hrčava 271 obyvatel (122 mužů – průměrný věk 30,02 let, 149 žen – průměrný věk 29,94 let). Nejčastěji se vyskytovalo příjmení Haratyk - Haratyková 47 krát, což bylo 17,34 % z celkového počtu obyvatel, Vavřač - Vavřačová, 32 krát (11,80 %), Jalovičor – Jalovičorová a Malyjurek - Malyjurková po 16 krát (po 5,90 %), Gořolka - Gořolková 13 krát. Tři nejčastěji se vyskytující příjmení tak nosilo plných 35,04 % obyvatel !

K témuž datu počet domů v obci byl 51 (kostel a hasičské skladiště neměly popisná čísla). V jedné chalupě tak bydlelo průměrně 5,31 obyvatel. 17 chalup mělo jen jednu obytnou místnost. 50 domů mělo kamennou podezdívku. 45 chalup mělo stěny dřevěné, cihlových domů bylo 6. Kuriozitou bylo, že vstupní dveře na Hrčavě byly v pěti případech vybaveny dřevěnými zámky, tři funkční .

K 1. 1. 2001 měla obec celkem 279 obyvatel, z toho 142 mužů a 137 žen. Počet přidělených popisných čísel budov poprvé v historii obce překročil číslo 100, když obec měla k 1. 1. 2001 celkem 101 čísel ! Zatímco v této době v České republice nejčastějšími příjmeními obyvatel byl Novák, za ním následoval Svoboda a Novotný, na Hrčavě tomu bylo úplně jinak. Nejčastějším příjmením v té době bylo Haratyk – Haratyková 32 krát (11,47 %), Benko - Benková 17 krát (6,1 %) a Husar – Husarová 16 krát (5,7 %). Tři nejčastěji se vyskytující příjmení tak nosilo 23,3 % obyvatel.

Pro zajímavost: povinnost mít i příjmení platí v našich zemích od roku 1780.

První den nového roku 2001 byl pro obec významný tím, že z vysunuté přepážky pošty Mosty u Jablunkova na Hrčavě se stal samostatný poštovní úřad - pošta Hrčava a dosavadní pracovnice Hrčavanka paní Jochymková se stala první poštmistrovou na Hrčavské poště. Poště Hrčava bylo přiřazeno PSČ 739 99 k témuž datu a taktéž razítko pošty s názvem Hrčava používá hrčavská pošta od tohoto data. Tak se stala hrčavská pošta nejvýchodněji položenou poštou v České republice !

Za to 27. 12. 2010 byl pro obec poněkud smutný. V rámci reorganizace České pošty přišla Hrčava téměř po 10 létech o svůj poštovní úřad a místo něj Česká pošta zřídila na Hrčavě nejvýchodnější tak zvané „Výdejní místo České pošty, s.p.“ s provozní dobou pondělí až pátek od 10.30 – 11.30 hod. u dodávkového auta České pošty stojícího před budovou OÚ na Hrčavě s doručovatelem ( -lkou) jablunkovské pošty, kde si je možno vyřídit většinu běžných poštovních úkonů. Po skončení „úřední“ doby se s doručovatele (elky) stává běžný poštovní doručovatel (-elka). PSČ 739 99 obci zůstává.

Dle telefonního seznamu (na internetu) měla obec k 27. 1. 2001 celkem 42 bytových telefonních stanic (čísel), 6 telefonních stanic (čísel) organizací a jednu veřejnou telefonní stanici. Počet mobilních telefonů nebylo možno zjistit, ale bylo jich v obci v té době podle odhadu asi 10. Tato fakta řadila obec k těm z nejrozšířenější telekomunikační síti.Zatímco i přes svízele s provozem mobilních telefonů těchto v obci nezjistitelně přibývá, počet bytových přípojek klesá. <