V knize Ivo Stolaříka "Hrčava" (publikace Slezského studijního ústavu - svazek 28 - vydalo v prosinci 1958 Krajské nakladatelství v Ostravě) je uveřejněno na 70 lidových písní z Hrčavy. V původním strojopise knihy je jich celkem sto!
Mnohé z uvedených lidových písní z Hrčavy má ve svém repertoáru známý gajdoš Vladek Zogata, syn věhlasného gajdka Pavla Zogaty, který byl členem gajdošské lidové muziky z Hrčavy v období po 2. světové válce. I po rozpadu gajdošské muziky z Hrčavy jako solista šířil dále věhlas hrčavských lidových písní. Vladislav Zogata zemřel na podzim r. 2017.
Některé z nich vám zde předkládáme.
Grunički.mp3 hraje a zpívá Vladek Zogata
Pod zelunym dymbym.mp3 hraje a zpívá Vladek Zogata
Stoji lipka (překlad z nářečí Stoji lipka)
Za Jablunkovym sedm mil (překlad z nářečí Za Jablunkovem sedm mil) Za Jablunkovym.mp3 hraje a zpívá Vladek Zogata
Javoře, javoře (překlad z nářečí Javore, javore)
Pod tum našum šopkum (překlad z nářečí Já v té naší kůlně)
V leše pod javorem (překlad z nářečí V lese pod javorem)
Čymna nocka idym ňum (překlad z nářečí Temná noc je ..) Čymna nocka idym ňum.mp3 hraje a zpívá Vladek Zogata
Od Moravy dešč idže (překlad z nářečí Od Moravy )
Za horami, za lesami (překlad z nářečí Za horami)
Vylečaly dvě orličky (překlad z nářečí Vyletěly dvě orličky)
Doliny, doliny, doliny (překlad z nářečí Doliny, doliny, doliny)
A když jsem šel na Herčavy (překlad z nářečí A když jsem šel na Hrčavu)
Něchodz kole vody, Ty hyrčovski dživky
(překlad z nářečí Nechoď kolem vody, Ty hrčavské dívky)
Jak jo umrym v měšče (překlad z nářečí Když já umřu v městě)
V leše pod javorym (překlad z nářečí V lese pod javorem)
Čemu žeš ty, Rejna (překlad z nářečí Pročpak ty jsi Reni)
Kulalo še kulalo, Zagrejče mi, muzikanči, Jak jo přidym ku muzice (překlad z nářečí Koulelo se...)
Ani piva, ani vina (překlad z nářečí Ani piva, ani vína)
Jo do lasa něpojadym, O, Jindrašku, synu mily (překlad z nářečí Já do lesa nepojedu ...)
Idže dešč (překlad z nářečí Už jde déšť)
H R Č A V A
Karel Karpecki
Tam v koutě Slezska je vesnička jako dlaň,
rovinu nenajdeš, v okolí sama stráň,
hory a údolí, kam oko dohlédne,
do ticha krajiny zvon zvoní poledne.
Zde krásně vždycky je, v zimě jako v létě,
malíř zde poztrácel barvy na paletě.
V sevření hranic si Hrčavan zvykl žít,
zápasit s osudem, na sebe hrdý být.
Lidé zde tvrdí jsou jak suky na buku,
ochotně podají však pomocnou ruku.
Zde tvrdý musí být, kdo chce zde dýchat, žít.
Život zde začíná dříve než ranní svit.
Jsou ještě na světě taková místa,
kde voní příroda, voda je čistá.
Takové místo já našel jsem právě
tam u vás v horách v obci Hrčavě.