V roce 1924 navštívil Hrčavu spisovatel Petr Jilemnický, který v té době učil v blízkém Svrčinovci na Slovensku, dále spisovatel František Sokol – Tůma. V roce 1925 pak spisovatel Josef Holeček. Ale lze nasnáze dokumentovat, že jejich návštěva měla vliv na jejich uměleckou činnost, nebo že by v jejích dílech, byť jen náznakově, je psáno o Hrčavě.
To sochaře, dřevořezbáře a malíře Leoše Kubíčka (1887 – 1974) Hrčava jistě poznamenala. V době svého pobytu na Hrčavě od říjnua 1927 až do května 1928 vytvořil na Hrčavě plastiky Příroda, Strom života a Děvčátko u potůčku. Jeho dcera Věra na Hrčavě dokonce chodila do školy.
Na Hrčavě pobýval na výzvu ministerstva školství a národní osvěty, aby zde vedl kurz domácí lidové řezbářské výroby. Z jeho žáků se nejvíce prosadil místní Ondřej Zogata. Nějakou dobu také tvořil jeho žák Bury.
Díla Leoše Kubíčka lze obdivovat v jeho domě s ateliérem v Pěčíně v okrese Rychnov nad Kněžnou, který si dle vlastních návrhu postavil brzy po I. světové válce.
Hrčava se také stala cílem známých umělců – malířů. Ferdiš Duša na Hrčavě pobýval přinejmenším třikrát. Poprvé to bylo o prázdninách roku 1950, kdy zde začal vytvářet obrazový doprovod ke knize Ivo Stolaříka - monografii „Hrčava“. V roce 1954 na Hrčavě pobýval dokonce celý týden (od 28. června do 4. července). Vzniklo zde i několik obrazů Hrčavy. V samotné knize jsou otištěny dva z jeho hrčavských obrazu a navíc 21 ilustračních kreseb. Všechny jsou označeny jeho iniciálami.
Hrčavan jak jej namaloval Ferdiš Duša.
Pohled na Hrčavu od Ferdiše Duši.
Předseda klubu výtvarníků Frýdecko-Místecka Rudolf Štafa ( sochař z Třince ) zorganizoval v létech 1996 až 1998 na návrh Karla Karpeckého na Hrčavě ve venkovních prostorách Základní školy na Hrčavě Galerii v přírodě. Výstavy se vždy konaly na počátku prázdnin. Vystavovaly se obrazy, keramika, řezbářské práce , sochařská díla z kovu, dřeva i betonu. Jako obyčejně, bezplatnou výstavu provázel nezájem místních obyvatel, poměrně dost lidí přišlo z blízkého i vzdáleného okolí. Umělci instalovali výstavy na vlastní náklady.
Ze svých pobytů na Hrčavě asi nejvíce vytěžila malířka Maria Ondračková z Frýdku-Místku, která zde nakreslila několik hezkých perokreseb a kreseb tužkou místních dřevěných staveb.
V září 1994 strávil víkend v domě u Koždoňů na Hrčavě akademický malíř Jaromír Zahel (nar. 7.4. 1922, zemřel 3.9.1995). Zde pořídil barevné skice, které se staly podkladem k pěti obrazům z Hrčavy, které pak namaloval ve svém atelieru v Městě Albrechticích. Všech pět obrazů pak odkoupil Ing. Jan Koždoň, taktéž trvale usídlen v Městě Albrechticích.
Další malíř Zdeněk Kurečka, rodák (nar. 1957) z Čeladné na Frýdecko-Místecku, dnes žije v Městě Albrechticích na Bruntálsku. Učňovská léta trávil v ateliéru Jaromíra Zahela v Ostravě, kde později s Alešem Kalivodou, Lubomírem Tížkem, Janem Vilímem a Alenou Světlíkovou založili výtvarnou skupinu GAMA. V roce 2004 (12.6.) založil spolu s keramikem Jaroslavem Hrubým a řezbářem Petrem Chorovským výtvarnou skupinu R3, která působí na Albrechticku a Krnovsku.
Navštěvuje také Hrčavu, dokladem jsou i jeho vybrané obrazy motivů z obce.
Tvoří již řadu let, převážně technikou oleje.
Kurečka Zdeněk – bližší podrobnosti na
(http://www.kurecka.com)
Pokračovatelem hrčavských lidových řezbářů byl i Karel Capek.
Dalším význačným regionálním umělcem majícím svůj původ na Hrčavě je řezbař Vlastimil Malyjurek nar. 1957 v Krnově. Dnes žije v Jablunkově. (Jeho otec Rudolf Malyjurek, Hrčavan, podlehl po druhé světové válce nabídce osídlování pohraničí a odstěhoval se i s rodinou v padesátých letech do Krnova. V roce 1980 se Malyjurkovi vrátili na Hrčavu a v roce 1980 začali na Hrčavě stavět dům.) Vlastimil Malyjurek umělecké vlohy asi podědil po svém otci, který vyřezával drobná zvířátka. Ve svých dvacet letech se začal zajímat o výtvarné umění. Zprvu pracoval s hlínou, pak se sádrou a nakonec skončil u dřeva. Jak sám prohlašuje „Krása práce se dřevem mě natolik pohltila a inspirovala, že jsem začal dělat profesionálně a koníček se mi stal živobytím“. Jeho díly se mohou pochlubit majitelé v Německu, USA, Itálii, na Slovensku. Jeho skulptury mají někdy i pořádné rozměry. Motoristé, kteří projíždějí kruhovou křižovatku v jablunkovské místní části Městská Lomná se tak od roku 2008 pravidelně setkávají s jeho 4 m vysokou skulpturou, která tvoří výzdobu této křižovatky. Pro svou obec Hrčavu vytvořil vyřezávaný znak obce, který od začátku roku 2009 mohou obdivovat návštěvníci obce vidět na průčelí budovy Obecního úřadu.