Přírodní a jiné zajímavosti

Nikým nikdy nezpochybněná a ani nezpochybnitelná hranice vede okrajem obce. Je to hranice evropského významu, hranice rozvodí pomoří. Zvláštnosti je, že asi na stometrovém úseku se tato hranice rozvodí pomoří Baltické moře - Černé moře přesně shoduje se státní hranicí česko-polskou (na kraji cesty nad hraničním přechodem ve směru z obce na Gírovou - žlutá turistická značka). Je to jediný případ na česko-polské hranici, kdy se tyto hranice shodují. Téměř celá obec Hrčava je odvodňována do Černého moře, jen pranepatrná část do moře Baltského. Rozvodí pomoří Balt-Černé moře pokračuje po hřebeni Dílek 701 m n. m., Gírová 840, Studeničné 717, Mosty u Jablunkova-Jablunkovský průsmyk 553, Skalka 632, Velký Polom 1067.

Bohužel snahy autora těchto stránek o zviditelnění této skutečnosti se omezily před několika léty pouze na zpracování návrhu pro OÚ Hrčava (který upadl v zapomnění) a o povolení Lesů České republiky na umístění patřičných poutačů na jejich území. Obec neměla zájem. A ani se nesháněly finance na skutečné provedení.

Pozoruhodný vodní tok - a jediný svého druhu v ČR - protéká okrajem Hrčavy. Odděluje vlastní obec od osady Za Vrščkem v prostoru Trojmezí. Potok pramenící v Polsku v místní části Na Třicatku (kousek pod kostelem) obce Jaworzynka po své 1150 m dlouhé pouti jako Vavřačův potok překračuje česko-polskou hranici a protéká v délce více než 400 m skrz Českou republiku jako Kubankovský potok, aby pak dále pokračoval na území Slovenska, kde se asi po 900 metrech jako Gorylův potok vlévá v obci Čierné při Čadci do řeky Čierňanky. Je to jediný tok v ČR, který do ČR přitéká z jiného státu, aby pak po průtoku územím ČR toto opustil a pokračoval na území třetího státu. Uvedený potok tak protéká třemi státy a při tom v každém státě má jiný název.

V Beskydách se vyskytuje jen několik jezírek. Přírodovědci ani kartografové nezaznamenali, že na katastru obce Hrčava, v místě zvaném U Hajdušonky, se nacházelo jedno z nich. Skutečně nacházelo. Ještě v roce 2000 mělo oválné jezírko o rozměrech asi 20 x 10 m hloubku několik desítek centimetrů a bahnité dno. Při velkém suchu jezírko vysýchalo. Na plochu jezírka útočily plevelné listnaté stromky a různé vodomilné trávy tak, že jezírko k dnešnímu dni zcela zaniklo a na jeho existenci brzy budou vzpomínat jen pamětníci. Bylo to nejvýchodnější jezírko v beskydské oblastí a nejvýchodnější jezírko v České republice.

Traduje se, že jezírko vzniklo v místě bývalého kamenolomu, kde prý se měl těžit kámen na výstavbu celnice (později školy, dnes soukromé budovy) v sousední polské obci Jaworzynce v místě zvaném Na Třicatku, někdy před rokem 1780. I když po kamenolomu v onom místě není ani stopa, vše zakrývá les, konfigurace terénu nasvědčuje, že zde kdysi lom mohl být.

Nejbližší minerální prameny sirovodíkové vody se nacházejí na území nedalekého slovenského města Čadca.
Málokdo však ví, že i na Hrčavě se pravděpodobně nachází sirovodíková voda v jedné lesní studánce. Voda v ní je totiž cítit po shnilých vejcích. Bývalí obyvatelé hájenky tvrdí, že tomu tak bylo vždycky i v době, kdy studánka sloužila jako záložní zdroj vody v době největšího sucha, protože nikdy nevysýchala.
Studánka se nachází asi 15 m od oploceného areálu bývalé hájenky Na Durajce.
Dnes je studánka bohužel již v dezolátním stavu. Lesy České republiky (Jablunkov) ji slíbily v roce 2003 uvést do pořádku, bohužel se tak dodnes nestalo.

V obci byla podle dnes již neplatného zákona č. 142/80 Sb. v počtu 11 kusů evidována chráněná zeleň I. kategorie - chráněné stromy.

Podle zpřísněného nového zákona č.114/1992 Sb. bylo za památné stromy vyhlášeno zatím z devíti navržených pět. A stojí za to je vidět.

Skupina tří těchto staletých stromů stojí vlevo vedle polní cesty vedoucí kolem starobylé roubené hospody u Sikory k slovenské hranici v rozmezí jen 50-80 m od hospody (pod prvním stromem stojí původní hasičské skladiště) téměř v centru obce vedle konečné autobusu.

Je to lípa malolistá (obvod kmene v prsní výšce je 350 cm, výška stromu 25 m, šířka koruny 18 m),
buk lesní (320 cm, 25 m, 17 m) a javor klen ( 317 cm, 16 m, 16 m). Údaje jsou z roku 2001.

Podmínkám pro vyhlášení za památný strom bohužel nevyhověl asi nejvýznamější hrčavský strom buk lesní ( obvod 430 cm, výška stromu 25 m), který se nacházel asi 50 m vlevo od skupiny výše vyjmenovaných stromů a byl v roce 2018 skácen. Vzhledem k tomu, že tento buk stál uprostřed orné půdy, přírodovědci i historici soudí, že je to pozůstatek původního jedlobukového pralesa, protože nelze předpokládat, že by někdo buk vysadil na ornou půdu. Jeho stáří se odhaduje na 250 až 300 let.
Čtvrtý památný strom se nachází asi 250 m od konečné autobusu v místě zvaném U Kajzara.

Je to dub letní . Obvod v prsní výšce má 325 cm, výška stromu je 26 m, výška koruny 24 m, šířka koruny 18 m. Tento mohutný strom byl pravděpodobně zasazen prvními osadníky Hrčavy, jeho stáří se odhaduje na 300 let.

Pátým památným stromem byl vyhlášen buk lesní (335 cm, 19 m, 16m) na Husarově Grůni. K tomuto statnému soliteru se váže pověst, že je pod ním zakopán poklad...

Je pozoruhodné, že z deseti zaevidovaných památných stromů na Jablunkovsku má odbor životního prostředí MěÚ v Jablunkově k 1.11.2007 zaevidovány tři stromy z Hrčavy (v jednom případě je to skupina tří stromů.)! Bohužel Odbor životního prostředí MěÚ v Jablunkově, který uvedené stromy eviduje a kontroluje se chová k uvedeným stromům značně macešský. Památné stromy nejsou označeny dle zákona plechovou tabulkou, chybí i tabulka s bližšími údaji. Odbor prý na tato označení nemá peníze. Od roku 2001

K dalším stromům navrženým k ochraně jako památný strom patřila i lípa velkolistá ( 385 cm, 22 m, výška koruny 20 m, šířka koruny 19,5 m), která stála jen asi 50 m od konečné autobusů nad spodní obecnou cestou u stodoly pod starou Masarykovou školou ( dnes mateřská škola). Bohužel majitel ji v roce 2004 bez povolení odstranil, o její velikosti se můžete přesvědčit jen podle pařezu. K ochraně byla navržena i Lípa přátelství u Trojmezí, jedle bělokorá u Černého potoka, která se zasloužila o místní pojmenování U jedle a planá třešeň ptačí (zvaná ptáčnice, Cerasus avium), (obvod v prsní výšce 245 cm ! – určitě jeden z největších stromů tohoto druhů v republice) na rohu zahrady domu č. 41 nedaleko centra obce. Bohužel tyto stromy se mezi památné stromy nedostaly. Přitom Lípa přátelství a především pozoruhodná planá třešeň ptačí by si to jistě zasluhovaly.

Na Hrčavě lze vidět i původní skromnou hasičskou zbrojnici, dnes bychom řekli kůlnu, která v době svého postavení v roce 1926 nesla jméno hasičské skladiště. V časopise Těšínsko se píše, že to byla nejmenší hasičská zbrojnice na světě. Hasičské skladiště stojí pod prvním z památných stromů u polní cesty za hospodou U Sikory. Donedávna na průčelí bylo možno vidět původní nápis HASIČSKÉ SKLADIŠTĚ. Je škoda, že jej nynější majitel objektu neobnovil. Dnes je to opravdu kůlna a slouží jako soukromý sklad zemědělského nářadí.

Hrčava je nejpozději elektrifikovanou obcí na území dnešní České republiky. Alespoň tak to psal o Hrčavě tisk v roce 1955, odkdy obyvatelé obce začali využívat výhod elektrické energie.

Hrčava je také asi jedinou obcí České republiky, do které je přiváděn elektrický proud ze Slovenska (z Čierného při Čadci). Pouze osada Komorovský Grůň je napojena na rozvodnou síť ČR z Bukovce.

Obdobně by mohla být Hrčava i plynofikována. Pro variantu přivést plyn z již plynofikované slovenské obce Čierné při Čadci hovoří především ekonomické důvody: odbočka z hlavního řádu v Čierném při Čadci do centra obce Hrčava by obnášela délku asi 2 km (vzdušnou čarou l 750 m), zatímco napojení na hlavní řád v Bukovci by představovalo délku asi 5 km, navíc přes sedlo hřebene Beskyd o nadmořské výšce 675 m.

Hrčava je jméno " endemit " , které nenajdete jinde v České republice ani v sousedních státech. Pouze v Bosně v Jugoslavii je jméno vodního toku Hrčava, také se uvádí Hrčavka. Ale zatímco bosenská řeka je odvozena od slova hrčet, obec Hrčava odvozuje své jméno od hrčí, nádorovitých nárůstů na bucích po olámaných větvích.

V roce 2000 měly premiéru tzv. turistické známky, které začalo vydávat Ústředí Klubu českých Jsou to vlastně dřevěná kolečka s ouškem na zavěšení. Na kolečku je vypálen obrázek turisticky atraktivního místa, jmenné označení onoho místa a přidělené pořadové číslo onoho místa. Turistickou známku nelze koupit jinde než na onom místě. Známka stojí 20 Kč a je vlastně potvrzením toho, že turista navštívil ono místo. S turistickými známkami se hraje zajímavá hra. Například je vydávána tzv. putovní známka, která je vždy jeden rok na jednom známkovém místě. Důležité jsou také papírové kupónky, které žádné známce nechybí. Za získání každých deset po sobě jdoucích číslech známek je možno získat známku prémiovou, existuje i známka – žolík. Perličkou je, že jsou vydávány i známky slovenských turistických míst, které je možno získat za stejných podmínek. Nejpodstatnější pro obec je, že i Hrčava má svou turistickou známku s pořadovým číslem 95 (s obrázkem hospody U Sikory). Koupit si ji, po uzavření hodpody U Sikory, můžete v hospodě Pod javorem. Známka se začala prodávat v červenci 2001 a i tímto způsobem je obec propagována v široké turistické veřejnosti. K 23. 5. 2007 mělo své „dřevěne kolečko“ celkem 1500 pozoruhodných míst naší republiky.

Hrčava a její pozoruhodnosti, pamětihodnosti i kuriozity včetně různých nej i v rámci ČR jsou natolik přitažlivé, že do obce poměrně často přijíždějí televizní a filmové štáby. Hrčava se tak stala asi nejčastěji prezentovánou obcí Jablunkovska.

Hrčavským průsmykem (nebo sedlem) by se dal nazvat nejvyšší bod zpevněné cesty spojující Hrčavu se sousedním Bukovcem. Nachází se v nadm. výšce 660 m n. m. na území Hrčavy asi 2 km od centra obce.

V květnu 2010 došlo v těsném sousedství Hrčavy vedle přístupové silnice na ní k obrovskému sesuvu půdy.

Abyste si udělali letmou představu o obci můžete se podívat co o obci bylo natočeno pro pořad Toulavá kamera vysílaný dne 16.11.2008.