Iva Chrascinová, ZŠ Jablunkov, 2013
Za devatero horami a řekami byla jedna malá obec, která se jmenovala Hrčava. V ní bydleli hodní, ale také zlí lidé. K těm hodným patřil i Hrčonoš. Hrčonoš byl starý pán s vousy, které mu sahaly až ke kotníkům a palicí, kterou sledoval, co se na Hrčavě děje. Jestli někdo někomu ubližuje, nebo jestli někdo náhodou něco nekrade. Měl i svého psa, který rád šmejdil, a proto mu Hrčonoš začal říkat Šmejdílek.
Největší problémem Hrčavy byl tenkrát Artur Šiška. Každému dělal naschvály, pytlačil, ale i kradl sousedům úrodu a s každým se rval.
Protože Hrčava je vesnička skoro na kopci, v případě velkého sucha zde obyvatelé měli problémy s vodou, která se ve studních a studánkách vyskytovala jen na některých místech. Sousedi si zpravidla dovedli pomoci, i když s vodou se muselo šetřit.
Voda ve studánce Artura Šišky tak v té době velkého sucha vyschla. Artur místo, aby si dovolil přinášet si vodu od souseda, který ji měl ve studánce dost, se rozhodl, že sousedovi vodu prostě ukradne. Nahrávala mu skutečnost, že sousedova studánka byla těsně za jeho plotem a před ním byl pás smrčků. Vymyslel plán, že se prokope k sousedově studánce a vydlabanými dřevěnými žlábky přikrytými ploskými kameny a zasypanými, dostane vodu do své studny. Když měl vše přichystané, pustil se do práce, začal kopat. Mezitím ho zahlédl Hrčonoš a jak je o něm známo, hodným lidem pomáhá a ty zlé trestá. Vytáhl svoji kouzelnou palici a vodu, která se právě Arturovi objevila pře očima, proměnil v kameny. Artur se nestačil divit, co se to stalo před jeho očima. Náhle se z ničeho nic objevil Hrčovnoš, pohrozil Arturovi a řekl, že ještě jeden prohřešek a bude navždy sloužit lidem.
Arturovi tak nezbylo nic jiného, než s prosíkem dojít za sousedem a domluvit se o nošení vody z jeho studánky, než pominou sucha.
Nikdo neví, jestli se z toho Artur ponaučil, ale to už si musí každý domyslet.