Karpecki Karel, 2013
Bylo rozhodnuto o vybudování řetězce obranných a strážních staveb na jižní hranici Těšínska, aby tyto chránily Rakouskou monarchii na Těšínsku před případném útokem z Uher. Jako ideální se v té době jevil kopec, kterému se dnes říká Šance (608 m.n.m. a leží jen asi 300 m na jih od dnešního centra obce Hrčavy. Svažující se terén až k Černému potoku byla navíc travnatá polana s výborným výhledem, což byly ideální podmínky pro vybudování Šancí, které střežila a starala se o ně hrstka mužů. Ti žili nuzných chatrčích v prostorách dnešního centra obce. Později se k strážcům Šancí nastěhovaly i jejich rodiny.
V době, kdy Hrčava byla jen maličkou osadou strážců Hrčavských šancí, měl Hrčonoš jen málo práce. Těch několik rodin zde žilo družně pospolu, staralo se o malá políčka, která jim stačila jen tak tak na živobytí. Byli odkázání na sebe a sousedy a museli si proto vzájemně pomáhat. Sporu mezi sebou měli jen poskrovnu. A když přeci jen nějaké vznikly, byl tu Hrčonoš, který je bez problému vyřešil.
Do nejbližší obce Jaworzynki to obyvatelé osady měli daleko, navíc tam nevedla žádná udržovaná cesta, do obce se dalo dostat jen úzkým neupraveným terénem po pokácení jedlobukového pralesa, který osadu Hrčavu zcela obklopoval.
Do nejbližší slovenské obce Čierné se bylo možno dostat se po pěšince kličkujíc mezi pralesními velikány. To osadníkům plně vyhovovalo, protože do údolí na Slovensko nepotřebovali chodit, zvykli si žít v odloučenosti jako strážci šancí.
Přesto se i na Slovensko donesla zvěst o tajemném Hrčonošovi, který pomáhá lidem na Hrčavě.
Pod Hrčavou směrem ke Slovensku teče potok, který se vlévá do řeky Čierňanky. Kolem něj vedla kupecká cesta, která dále vedla kolem dnešního Trojmezí, na Jaworzynku a do Istebné a dál až do dnešní Wisly.
A bylo nasnadě přijít na to, jak kupcům ulehčit, především o zlaťáky a stříbrňáky. Protože kupecká cesta vedla pod Hrčavou většinou pralesem, to nahrávalo loupeživým zbojníkům, kteří se mohli v pralese schovat a znenadání kupecké výpravy přepadnout. Zvlášť iniciativní a chytrá byla jedna loupeživá banda.
Ta každou chvíli přepadávala kupecké výpravy. Vrchnosti jak na Slovensku tak i ve Slezsku si to nechtěly nechat líbit. Posílaly proto s kupeckými výpravami ozbrojený doprovod, tehdy se nic nedělo. Ale to nešlo dělat do neponečna.
Jakmile kupeckou výpravu nedoprovázel ozbrojený doprovod, loupežníci opět přepadli výpravu. A tak se to opakovalo.
Navíc, když výpravy v hlucé sezoně karavany omezily přechod hranice, loupeživí zbojníci začali loupit i v samotném Čierném. Ke cti jim snad jen možno přičíst, že nikdy nikoho nezabili a loupili jen u bohatších spoluobčanů. Tu se ztratily peněžní úspory, tu ovce, tu kráva, dokonce i kůň.
Vrchnost líčila pastí, až se do jedné loupeživá banda chytila, ale jen s malým lupem. Byla to Gorylová parta z Čierného. Ale u nikoho z party se nic z předchozích loupeží nenašlo.
Když byli lupiči na zámku v Budatině u Žiliny podrobení útrpnému právu, jeden z nich prozradil, že lup mají zakopaný v pralese pod Hrčavou. Ale nebyl schopen najít místo, a proto senikdy se nic nenašlo.
Protože zvěst o tajemném hrčavském Hrčonošovi se donesla i do Čierného. Čerňané proto poprosili Hrčonoše o pomoc s nalezením zakopaného lupu.
Bohužel zde nemohl pomoci ani Hrčonoš.
Uměl mnohé, ale nacházet věci pod zemi ne, takže jim nemohl pomoci. Na to byl i Hrčonoš krátký.
Od té doby se potoku pod Hrčavou vtékajícímu do Čierňanky začalo říkat Gorylův potok.
Prales už dnes v nejbližším okolí Hrčavy byste marně hledali. A po pokladu zůstala jen pověst o tom, že na dnešním holém kopci pod Hrčavou zvaném Husarův Grůň nad bývalou kupeckou cestou stojí mohutný samostatně stojící statný buk, který snad je pozůstatkem původního pralesa. V nedávné době byl prohlášen památným stromem. tento buk lesní má úctyhodné rozměry, v prsní výšce má obvod 335 cm, vysoký je19 m, šířku koruny má 16 m. a právě něm koluje pověst, že pod ním nebo v jeho blízkém okolí je zakopaný poklad Gorylovy bandy.
Ono se říká : „ Na každém šprochu pravdy trochu“ . Máte-li chuť a věříte pohádkám, zkuste si poklad najít.