Martynková Michaela,VIII. třída, Písek u Jablunkova, 2013
Žil, nežil, byl, nebyl, ale všichni v obci věří, že obec Hrčavu ochraňuje jeden tajemný, starý, moudrý a hodný pán, kterému se říká Hrčonoš. Říká se mu tak proto, protože prý žije někde v blízkosti obce a nesnese, když někdo koná zlo, nebo někomu ubližuje, a proto vždy musí dát vše do pořádku.
Když jsme u toho zla, tak tady žil i jeden mladý darebák, se kterým si okolí nevědělo dát rady. Nikoho neposlechl, ani dobrých rad. Vždy dělal jen malé lumpárny, až následně nedávno udělal tu největší.
Jednoho krásného slunečního dne šel Hrčonoš lesem, aby se podíval na stav stromů. Byly v pořádku, a tak se vrátil zpátky. Když přišel, čekalo ho zděšení. Lojza, tak se totiž jmenoval největší darebák obce, zapálil dům, ve kterém bydleli staří lidé. Hrčonoš se rozzuřil, až málem puknul vzteky. Hrčonoš rychle zachránil lidi z hořícího domu a uhasil oheň. Ještě, že přišel včas, takže oheň napáchal jen malé škody. Majitelé viděli jak si Lojza hrál s ohněm v přístavku domu.
Když viděl co udělal, bezmyšlenkovitě utekl pryč. Hrčonoš zašel za jeho rodiči, kde se dozvěděl, že ještě nepřišel domů. Dělali si o něj velké starosti. Hrčonoš jim řekl, co Lojza udělal. Ti po této zprávě byli starostí bez sebe.
Hrčonoš cestou do svého příbytku přemýšlel, jak najít Honzu. Zprvu ho nic nenapadalo. Pak si ale vzpomněl na své dětství i na to, že se kdysi sám ztratil v lese. Povolal proto lidí z vesnice s cílem najít Lojzu. Vesničané si vzali pro všechny případy i nezapálené louče, protože sice ještě nebyla tma, ale už se stmívalo. Hledali dlouhé hodiny a hodiny až konečně jeden z vesničanů ho našel. Měl zlomenou nohu a sám se přiznal, že se ztratil v lese, a že se omlouvá za všechno co udělal, a že už nikdy nic takového neudělá. Doma dostal vynadáno a už nedělal problémy.
Jak sami vidíte, tak i ten největší darebák se může polepšit a být dobrým člověkem. Nevyplatí se dělat lumpárny, protože na to člověk vždy doplatí a karta se zpravidla obrátí proti němu.