Krenželoková Veronika, 8.třída, ZŠ Písek u Jablunkova, 2013
Bylo nebylo, za jedním kopcem bylo malinké království „Hrčava“. Lidé se měli dobře a na nic si nestěžovali. Zásluhu na tom měl ochránce království Hrčonoš, který všemu zlému dal za vyučenou.
Jednou se tak v lese procházela stará babička, nesla borůvky a najednou je upustila. Vinu na tom měl Hrčonoš, protože se před ní znenadání zjevil. Pomohl babičce sesbírat borůvky se země a doprovodil ji domů. Babička se ho ptala, co v lese dělal a Hrčonoš jí povídal o tom, že v lesích se schovává nějaký neznámý kouzelník. Ani se tomu nedalo uvěřit, protože ho zatím nikdo neviděl, ale jak by se jinak vysvětlila létající veverka, nebo medvěd, co skáče jako zajíc.
Když Hrčonoš doprovodil babičku, vrátil se do lesa. Byl dobře vybavený, měl lupu, pytel a provaz pro případ, že by kouzelníka chytil. Toulal se po lese, ohnutý, zadívaný do lupy a nic jiného nevnímal. A kde se vzal, tu se vzal, kouzelník byl před ním. Byl velice malý asi jako přerostlá veverka, takže Hrčonoš si neodpustil velice hlasitý smích, když ho viděl. To ale nevěděl, co se bude dít, jinak by se určitě nesmál. Malý kouzelník „Ťululu“ se naštval a proměnil Hrčonoše na bezbranné malé dítě, ale s vousy až po kotníky a hlasem jak od starého dědka.
Vše se změnilo k horšímu, protože už Hrčavu nikdo nehlídal, objevilo se hodně loupežníků a podvodníků. Byla to hrůza, lidé si nevěděli rady a báli se. Hrčonoš byl pořád proměněný v dítě a jeho vousy rostly jako z vody. Našlo se pár odvážlivců, kteří ho šli hledat, ale marně.
Jednoho nepřišel na Hrčavu nejstaší z bratrů Nošových - Krakonoš, určitě ho všichni znáte z pohádek. Vydal se na Hrčavu, protože mu Hrčonoš už dlouho neodpovídal na dopisy, vždy dorazil jen holub, ale bez psaní. Krakonoš měl o svého nejmladšího bratříčka Hrčonoše strach. Když přišel na Hrčavu, nevěřil tomu, co vidí, všude prázdno, jen občas přešel přes ulici nějaký člověk. Krakonoš šel do lesa za Hrčonošem do jeho obydlí, ale nenašel ho tam. Vydal se ho hledat. Hulákal na celý les, ale Hrčonoše nenašel. Sedl si na pařez a odpočíval. V tom se ale pařez začal hýbat a on z něj spadl. Zpod pařezu vylezl kouzelník Ťululu. Krakonoš se rychle schoval, než si ho Ťululu všiml. Ťululu odešel něco si zařídit a Krakonoš zkoumal pařez. Otevřel ho a uslyšel plačícího stařečka. Potom, co vlezl dovnitř, zjistil, že je to dítě s vousy po kotníky a silným hlasem. Díval se na něho a připadal mu povědomý, pak si uvědomil, že je to Hrčonoš a začal hledat v úkrytu kouzlo na dospělost. Nakonec ho našel, osvobodil Hrčonoše a pak chytli kouzelníka Ťululu. Kouzelník se pak musel naučit poctivému řemeslu. Lidé se zase měli dobře a vše bylo jako dřív.