Novák Pravoslav, 1.A,E, Střední zemědělská škola Český Těšín, 2013
Je léto. Časné ráno. Na východě se objevují červánky. Po lese si vykračuje muž statné postavy - Hrčonoš. Na sobě má hnědé kalhoty, zelený kabát a kolem pasu mu visí lesní roh. Jeho obličej zdobí mohutný, již prošedivělý, plnovous.
Prochází se po lese a libuje si, jak mu vše v jeho královstí klape. Studánky jsou čisté, lesní mýtiny zarostlé čerstvou trávou, na které si pochutnávají zajíci, srnky i jeleni zvěř.
Najednou uslyší hluk. Zní jako pípání osamělého ptáčete. Snaží se jej podle zvuku najít. Pod vysokým stromem v mechu našel skutečně z hnízda vypadlé ptáče. Uložil ho do své brašny a začal lézt na strom, kde ptáče uložil zpět do hnízda. „Ty rošťáku, až zase budeš chtít objevovat svět, počkej na maminku, až tě naučí létat“ řekl a slezl dolů.
Po chvíli pod vyvráceným stromem objeví malé mužíčky s bujnou kšticí na hlavě. Odění jsou do kožených kalhot a vestičky. Hejkalové Pankrác a Serváce lkají nad svým druhem Bonifácem, „Co se stalo ?“ zjišťuje Hrčonoš. „Náš druh Bonifác byl již od včerejška nějaký divný a teď již nereaguje, asi omdlel.“
Hrčonošoví se podaří Bonifáce probudit a ten mu sděluje, že je v moci zlé čarodějnice Čárymary VIII., když ji její matka vypudila z čarodějného království Čaromanie na druhém konci světa, aby si hledala prostor někde jinde. A rozhodla se, že si uzme Hrčavské království pro sebe. A vymínila si, že za ní Hejkalové spolu s Hrčonošem příjdou.
Zesláblého Boniface zanesl Hrčonoš do své chaloupky, kde ho uložil do postele a postaral se o něj.
A se zbylými dvěma hejkaly se Hrčonoš rozhodl čarodějnicí Čárymary VII. najít. Jen co vlezli do hloubí lesa, zjevila se jim drobná ženská postava oděna v černých lesklých šatech. „Jsem ta, kterou hledáš, Hrčonoši. Žádám tě, abys opustil Hrčavské království a přenechal ho mně. Máš čas do úplňku.“ Dořekla a zmizela.
Když se Hrčonoš vrátil do chaloupky, všichni se snažili najít způsob jak snahy čarodějnice zamezit. Ale všechny nápady jim přišly marné.
Tu si ale Hrčonoš vzpomněl na své starší bratry – Krakonoše, Šumavonoše a Beskydonoše. Přiložil tedy svůj lesní roh k ústům a mohutně zatroubil. Najednou se objevily tři mohutné postavy. „Oč žádáš náš bratře ?“ Hrčonoš jim vysvětlil, co po něm čarodějnice požaduje. Dali hlavy dohromady a vymysleli na čarodějnici lest.
V den úplňku Hrčonoš našel čarodějnici a řekl ji, že opustí Hrčavské království, ale že předtím ji musí něco ukázat. Šli lesem, když se kolem čarodějnice objevili tři statní muži. „Chtěla jsi našeho bratra připravit o království.“ Pravil Krakonoš. „Na to nemáš právo.“ přidal se Šumavonoš a Beskydonoš dodal „ Za to budeš pykat.“ Všichni tři seslali na čarodějnici mocné klouzlo a ta se proměnila ve zmiji a se syčením se odplazila pryč. Asi šla hledat nějaké slunné kamenité místo, aby se mohla ohřát. Již nebude lidem ubližovat. Alespoň ne těm, kteří mají rádi přírodu a dovedou se v ní orientovat.
A tak Hrčonošovi za pomoci jeho bratří zůstalo Hrčavské království i s okolní překrásnou přírodou. A kraluje v něm dodnes. Alespoň v pohádkách.