Hrčava ač rozlohou (288 ha, 36 a, 15 m2) i počtem obyvatel malá (počet obyvatel se v posledních létech pohybuje kolem čísla 250 plus minus. Tak na příklad v roce 2007 to bylo 250 osob, v roce 2011 244 obyvatel, stav obyvatel k 1. 1. 2013 pak byl 253 lidí.
Obec je velice svébytná a suverénní. Svědčí o tom i to, že jako první obec na Jablunkovsku se pyšní obecními symboly - znakem a praporem obce, které jí byly uděleny parlamentem České republiky 12. dubna 1995.
V České republice patří jistě k nejmenším obcím, které se mohou těmito znaky suverenity obce pyšnit. A vzhledem k tomu, že Hrčava jako samostatná obec vznikla teprve 6. října 1927, patří určitě k nejmladším obcím republiky a jistě i k nejmladším obcím ČR s obecními symboly.
První zmínka o Hrčavě je z roku 1645 v souvislosti s budováním obranných pevnůstek na jižní hranici Těšínska proti vpádům z Uher.
Hrčava byla jednou z nejmladších obcí bývalé Československé republiky vzniklé v pondělí 28. října 1918.
Statut samostatné obce dostala až 6. října 1927, i když k ČSR byla prozatímně připojena už v červnu 1921. Do té doby to byla osada dnes polské obce Jaworzynka.
Definitivní státní hranice byla za účelem zanesení do pozemkových knih vyměřena teprve 12. 6. 1922.
Oficiálně byla těšínská pohraniční území i s Hrčavou předána Československé republice až 20. června 1924.
Ale již od června 1921, kdy byla Hrčava prozatímně připojena k ČSR měla statut samostatné osady.
Hrčavských 288 ha rozlohy obce by se dalo zarámovat do obdélníku o nejmenších rozměrech 2,35 km krát 2,3 km , při čemž největší přímá vzdálenost po katastru obce z jednoho konce na druhý je 2,35 km. Je to prakticky úsek česko-slovenské hranice táhnoucí se od trojmezního bodu ve směru východ-západ.
Délka hranice Hrčavy s okolními obcemi je celkem 8,9 km. Na 3,6 km má za souseda obec Bukovec, na 2,45 km pak obec Čierné pri Čadci na Slovensku a na 2,85 km polskou obec Jaworzynku.
Obec Hrčava je v širokém okolí známá také jako Malá Praha . To proto, že v pohraničním regionu Těšínska sousedícím s Polskem má nejmenší procentuální zastoupení občanů polské národnosti - při sčítání lidu v roce 1991 i v roce 2001 jen 2,2 % (ženy přivdané z Polska). Uvedený stav je důsledkem historických souvislostí, kdy Hrčavané po první světové válce při dělení Rakousko-Uherska důsledně projevovali své češství a osobní statečností dosáhli toho, že Hrčava jako osada dnes polské obce Jaworzynka byla, ač terorizována polskými bojůvkami, přivtělena k Československu. Oficiálně až v roce 1924. Ale i pak byly vztahy mezi Hrčavou a kdysi mateřskou obcí Javořinka značně napjaté, Hrčavanům bylo polskými nacionalisty mnohdy nepokrytě dáváno najevo, že se s dosavadním stavem nehodlají smířit.
Největší hromadný odchod - exodus českého obyvatelstva z Polskem okupovaných obcí po jejich obsazení po 1. říjnu 1938 byl z Hrčavy. V průběhu měsíce prosince 1938 z obce tajně přes polsko - českou hranici do Frýdku do okleštěné Československé republiky uteklo celkem 45 osob ! Byli to téměř všichni muži v produktivním věku, což byla téměř třetina mužské populace a skoro jedna šestina všech obyvatel obce ! Byl to důsledek šikanování, vyhrožování a osočování Hrčavanů za jejich češství. Když byl zatčen první hrčavský občan a bylo jasno, že předchozí hrozby se začaly naplňovat, nejvíce ohrožení muži neváhali kvůli své bezpečnosti opustit i své rodiny. Všichni se vrátili domů až po obsazení Polska Německem po 1. září 1939.
Hrčava je jedna z nejmladších obcí České republiky. Statut samostatné obce dostala až 6. října 1927 po přivtělení osady Komorovský grúň a velké zalesněné plochy z katastru obce Bukovec. Stalo se tak přes značný odpor obce Bukovec. Hrčava tak měla v té době 271 obyvatel jen české národnosti. Předtím měla Hrčava statut samostatné osady, když až do konce první světové války byla osadou, dnes polské obce Jaworzynka. Ke kuriozitám obce jistě patří onen statut samostatné osady, řízené jmenovanou vládní komisí, jedním z členů komise byl jmenován i jeden z občanů Hrčavy, který tak vlastně zastával funkci nevoleného starosty. Osada Hrčava v té době tak správně nepatřila pod žádnou obec Československa, ale byla přímo řízena okresním úřadem. Privilegia, která měli za tohoto stavu občané Hrčavy , bychom jim mohli závidět i dnes. V té době občané neplatili daně, nemuseli absolvovat vojenskou prezenční službu atd. ! Naproti tomu, zůstavala stále v platnosti původní jaworzynská popisná čísla domů a nově postavené domy zůstávaly bez popisných čísel!
Občané Hrčavy usilovali o vznik samostatné obce, ale jednání o určení katastru obce se vlekla. To bylo důvodem, proč samostatná obec vznikla až tři roky potom, co její území bylo oficiálně přivtěleno k Československu.
Jedním z prvních úkolů obecního zastupitelstva zvoleného v květnu 1928 bylo přečíslování popisných čísel domů, protože do té doby se používala jaworzynská popisná čísla, navíc přibyly i domy z bývalého katastru obce Bukovec, když se obec rozšířila na úkor této sousední obce. Hrčava tak nově měla celkem 45 popisných čísel.
Zajímavostí jistě také je funkční dlouhověkost hrčavských představitelů obce , ať už se jmenovali vládní komisaři, starostové nebo předsedové místních národních výborů. Současný starosta Ing. Peter Staňo (slovenské národnosti) je teprve sedmý v pořadí. Ve funkci je od roku 2010. Nejdéle ve funkci byl Jan Koždoň, který ve funkci předsedy MNV byl bez šesti týdnů plných 28 roků , další pak 22, 14, 13 a 8 let.
V Deníku z 24 11.2010 byl otištěn článek „Letošní vítěz soutěže Starosta roku je ve funkci už 39 let“. Zatím jsem nikde, ani na internetu, nenašel seznam představitelů obcí podle funkční dlouhověkosti. Takže až do roku 1999 byl Jan Koždoň asi nejdéle nejvyšším voleným představitelem obce v České republice.