Kuriozity

Hrčava je svou rozlohou také druhou nejmenší samostatnou obcí (po Petrovicích s 263 ha v okrese Ústí nad Orlicí) ze všech samostatných obcí ČR, které sousedí s Polskem.

A je pravděpodobně také druhou nejmenší obcí ze všech samostatných obcí na česko-polském pomezí, tedy i ze všech českých a polských obcí.

Hrčava je jedinou obcí České republiky, která sousedí se dvěma státy, ale přitom na území České republiky sousedí pouze s jedinou obcí - Bukovcem, jehož katastr ji zcela obklopuje.

Obec měla další kuriozitu - po vzniku České republiky v roce 1993 a po zřízení celnice na česko - slovenské hranici v Mostech u Jablunkova byla Hrčava až do 24. 10. 1997 jedinou obcí ČR, do které jste se po silnici mohli dostat jedině přes celnici. To proto, že odbočka z hlavní silnice E 75/11 do obce byla až za celním prostorem celnice. Teprve až s výstavbou nové celnice a v rámci výstavby obchvatu Mostů u Jablunkova byla postavena odbočka na Hrčavu před celnicí.

Kuriozitou je také skutečnost, že ač obec Hrčava je v České republice zcela obklopena katastrem obce Bukovec, do obce Bukovec nevede z Hrčavy žádná silnice, pouze polní a lesní občas udržované cesty přes horské sedlo hřebene Moravskoslezských Beskyd ve výšce 675 m nad mořem. Hrčavané tak ke svým nejbližším a jediným sousedům v České republice do Bukovce to mají asi 3,5 km vzdušnou čarou, po polních a lesních cestách o kilometr víc, ale dvoustopým vozidlem po silnici přes Mosty u Jablunkova, Jablunkov a Písek u Jablunkova je to 26 km ! Při čemž prakticky musí po úpatí hory Gírové (840 m n.m.) a z ní vybíhajících hřebenů objet téměř celou horu. Přesněji při pohledu z Gírové, kdybyste chtěli sledovat tuto trasu z Hrčavy do centra Bukovce , museli byste se otočit o 296 stupňů !

Asi nemá v České republice obdobu skutečnost, že z Hrčavy po silnici je třeba ujet 12 km, z toho víc jak 9 km lesem, než se dostanete do centra nejbližší obce Mostů u Jablunkova.

O charakteru silnice z Hrčavy až k najetí na obchvat Mostů u Jablunkova, (což je asi 10,5 km) svědčí i fakt, že je na ní celkem 52 zatáček (pro snadnější zapamatování tolik, kolik má rok týdnů). Některé z nich jsou dosti nepřehledné, při trošce nezodpovědnosti až nebezpečné.

Obec Hrčava byla asi jako jedna z posledních (ne-li poslední) obcí připojena na silniční síť republiky. Stalo se tak až koncem roku 1965 ! Do té doby vedly do obce jen polní a lesní cesty ! Kuriozitou je, že prvních necelých 5 km od odbočky z hlavní silnice je to pouze upravená úzká lesní cesta (dnes asfaltová). Proto je na ní ve vymezených časových úsecích jen jednosměrný provoz. To v době možného střetu s autobusem linky do obce. Teprve dalších 5 km má parametry řádné okresní silnice s obousměrným provozem. Zajímavostí je také, že na celém úseku od odbočky z hlavní silnice až na Hrčavu je zákaz zastavení motorových vozidel.

Proč se stavěla silnice na Hrčavu od Mostů u Jablunkova a nikoliv od bližšího Bukovce ? Výstavbu necelých 10 km silničního spojení ze směru od Mostů u Jablunkova měly na svědomí strategické důvody. Závětrné jihovýchodní svahy hory Gírové měly být v případě atomového ohrožení Třinecka dočasným útočištěm jeho obyvatel. Kdyby se postavilo 5 km silnice z Bukovce na Hrčavu, tu by pro výše uvedený účel nešlo využít, protože ta by nezasahovala do lesů pod Gírovou. Díky tehdejším atomovým stratégům tak Hrčava přišla o silniční spojení se svým nejbližším sousedem - obcí Bukovec.

Dne 25. března 2002 vláda ČR na svém výjezdním zasedání v Ostravě svým usnesením číslo 298/02 schválila Územní plán velkého územního celku Beskydy, ve kterém je výslovně zakotveno prodloužení silnice 3. třídy z Bukovce na Hrčavu, jak to inicioval na regionálním pracovišti Ministerstva pro místní rozvoj Karel Karpecki. Tímto byl dán základní předpoklad k výstavbě uvedené silnice. Teď už záleží jen na obecních zastupitelstvech Hrčavy a Bukovce jak nabízenou příležitost využijí. Ale můžeme konstatovat, že přípravné projektové práce spojené s výstavbou silnice probíhají.

Až do postavení okresní silnice z Mostů u Jablunkova na Hrčavu v roce 1965 , hlavní spojnicí se světem byla pro Hrčavany obec Čierné pri Čadci, především její vlaková zastávka téhož jména, odkud se přes Čadcu mohli dostat na Těšínsko. K zastávce vzdálené asi 2 km vedl z Hrčavy vyšlapaný chodníček. Je zvláštní, že ačkoli k nejbližší udržované cestě v Čierném pri Čadci to bylo vzdušnou čárou asi 1750 m, chůzi 2 km, do této slovenské obce nikdy z Hrčavy nevedla udržovaná cesta.
Ze dvou směrů z obce Čierné pri Čadci (od nádraží podél Čierného potoka a od vlakové zastávky ) sice na Hrčavu vedly dvě cesty, po kterých občas někdo z Hrčavanů si něco přivezl koňským potahem, ale "údržba" oněch cest se "prováděla" jen zavezením největších rigolů, aby se po těchto cestách mohlo vůbec projet.
V případě akutního onemocnění byl nemocný na slámě na povoze dovezen do Čierného pri Čadci, v zimě pak na nosítkách z inventáře místního hasičského sboru donesen. Z Čierného pri Čadci byl pak nemocný transportován sanitkou do nemocnice v Čadci.

Hned po tom, co v roce 1920 bylo rozhodnuto, že Hrčava bude součástí Československa, Hrčavané si byli jistí, že se stanou samostatnou obcí. (Ale stalo se až v roce 1927.) A jednali podle toho: v r. 1921 byla na Hrčavě zřízena samostatná škola, v r. 1923 byl založen odbor Matice Slezské Osvěty Lidové, v r. 1924 Hasičský sbor, v r. 1924 byla postavena dřevěná budova nové školy, v r. 1927 byla nově postavena hospoda U Sikory.

Pozoruhodnou skutečností je, že ač škola byla oficiálně otevřena v roce 1922, učit se na Hrčavě začalo již začátkem školního 1921/22. Na Hrčavu mnohdy strastiplně docházel (pouze v neděli) ředitel jablunkovské školy Karel Smyczek (děd filmového režiséra Karla Smyczka), který se nesmírně zasloužil o opětné zřízení českých škol na Jablunkovsku.

Stejně kuriózní je skutečnost, že hrčavští občané vlastní pole (blízko státní hranice) jak na Slovensku (v Čierném pri Čadci), tak v Polsku (v Javořince). A nejen to - polští občané z Javořinky mají zase pole na Hrčavě a Slováci z Čierného pri Čadci také.

Ke kuriozitám jistě patří i skutečnost, že Hrčava sousedí jen se třemi obcemi, z nichž každá leží na území jiného státu. Hrčava na území České republiky sousedí jen s obcí Bukovec , na hranici s Polskem s polskou obcí Jaworzynka , a na hranici se Slovenskem se slovenskou obcí Čierne .

Další kuriozitou je, že Hrčava sousedí se třemi obcemi v třech státech, ale až do vstupu do schengenského prostoru s žádnou neměla přímé silniční spojení ! Při tom vzdušnou čarou je to z Hrčavy do Bukovce 3,5 km, po lesních a polních cestách vhodných nejlépe pro terénní vozidla asi 5 km, po silnici pak 26 km přes Mosty u Jablunkova. Do centra sousední polské obce Jaworzynka je to vzdušnou čárou taktéž 3,5 km, ale po silnicí přes Českou republiku to bylo 31 km, přes Slovensko (Svrčinovec a Serafinov) dokonce 48 km ! Do sousední slovenské obce Čierné je to vzdušnou čárou něco málo přes 3 km, ale po silnici je to 15 km ! Situace po vstupu do schengenského prostoru se ale podstatně změnila. Na bývalém hraničním přechodu Hrčava (ČR)- Jaworzynka (Polsko) byla odstraněna nejen hraniční závora, odešli celníci, ale bylo odstraněno i dopravní značení omezující přejezdy státní hranice motorovými vozidly. Pochopitelně byl odstraněn i zákaz výjezdu z obce na cestu k hraničnímu přechodu. Vzdálenost do centra polské obce Jaworzynka po cestě z Hrčavy se tak zkrátila na 4 km, vzdálenost po cestě a silnici přes Javorzynku do centra Bukovce na necelých 11 km a vzdálenost do Jablunkova přes Jaworzynku, Bukovec a Písek se zkrátila na 14 km ! (Přes Mosty u Jablunkova je to plných 20 km !) Bohužel dostat se ke svým sousedům v Čierném na Slovensku motorovým vozidlem alespoň po zpevněné cestě bude stále stejně nemožné, pokud obec Čierné nepostaví zpevněnou cestu od zpevněných místních komunikací k slovensko české hranici v délce asi 1,5 km údolím Gorylova potoka.

Zatím, co do roku 1965 Hrčava neměla ani silniční spojení s okolním světem, dnes na Hrčavě není cizí ani Internet. Jen v Základní škole slouží žákům pět počítačů připojených k Internetu. A ze 103 domů je telefon zaveden do 47 domů (stav z r. 2001).

Pro uživatelé mobilních telefonů malé upozornění: před začátkem spojení si zkontrolujte, zda nevoláte skrz Polsko nebo Slovensko, protože signál našich operátorů je na Hrčavě nekvalitní nebo žádný. Spojení by se vám tak mohlo prodražit !

Pokud porovnáme obce na české části Těšínska podle nejnižšího bodu katastrálního území, pak Hrčava se svou nejnižší nadmořskou výškou 501 m (nejvyšší bod 701 m) je nejvýše položenou obcí.

Kuriozitou je jistě také skutečnost, že obec Hrčava má vlastně dvě obecní kroniky. Jednu oficiální, kterou vede pověřená kronikářka obce a pak soukromou, kterou si vede Karpecki Karel z Jablunkova, autor těchto www stránek. Ona soukromá kronika není pochopitelně svázana žádnými předpisy. Je obsahově daleko obsažnější. Navíc je průběžně doplňována o historické údaje získané z různých zdrojů autora (studiem v archivech, z tisku, z rozhovorů s pamětníky apod.) Je vedena na počítači.

Jediné skutečně rovné místo v obci je hřiště před hospodou Pod Javorem. Je to plocha, na které stály stavby jako ubytovna a jídelna dělníků a sklady materiálů při stavbě okresní silnice z Mostů u Jablunkova na Hrčavu v létech 1961-65.

Ještě několik let po vzniku České a Slovenské republiky v roce 1993 se na železniční trati Bohumín – Žilina na společné hranici Slovensko-České vpravo vedle koleje směrem na Bohumín nacházel pozoruhodný přes dva metry vysoký trojboký betonový jehlan.
Pozoruhodné na pylonu byly především nápisy: na straně směrem k Slovensku se nacházel nápis Slovensko, na české straně pak Slezsko a na straně odvrácené od koleje pak nápis Hrčava!
Protože Slezsko jako samostatná země Československé republiky přestala existovat 1. prosince 1928, lze předpokládat, že pylon byl osazen někdy před tímto datem. Ač Hrčava je od uvedeného pylonu vzdálená vzdušnou čarou jen asi 6 km (5,716), autorům nápisů na pylonu asi imponovala snaha Hrčavanů o připojení Hrčavy k Československé republice. (Od té doby byla Hrčava prezentována jako Malá Praha.)
V dnešní době již na pylonu je uvedeno jen Slovensko a Česko, „hrčavská“ strana je prázdná. Stalo se tak někdy po říjnu 2007, kdy byly zahájena optimalizace železniční tratě v úseku státní hranice se Slovenskem – Bystřice.
Autor těchto řádek měl fotodokumentaci tohoto pylonu, bohužel při kolapsu jeho PC o uvedené dokumenty přišel. Škoda!

Kuriozitou Hrčavy je také to, že má současné číslování obce teprve od roku 1928. (Obec oficiálně vznikla až v roce 1927) Tehdy měla pouhých 23 čísel z obce Javořinka (po vzniku obce přibyly domy z lokalit Bařiny a Komorovský Grúň, dříve Bukovec). Číslování domů podléhalo zákonitostem. Kdo čísloval, začal na jihu (směr Černý potok) číslem 1, a postupoval až k číslu 53. I když má obec dnes 103 čísel (2016), při pohledu na mapu obce (mapy.cz) zjistíte mnoho kuriozit: Tak na příklad přímkou, aniž byste se dotkli jiných domů, je možno spojit domy č.: 1-2-3-4, 6-7-8, 11-12-13-14, 10-70-90, 40-50-20-80.