Nejvýchodnější trojmezní obec Hrčava patří svou rozlohou pouhých 288 ha do skupiny malých obcí ČR. Její rozloha by se vešla do skoro čtverce o rozměrech 2,35 km x 2,3 km. Největší přímá vzdálenost po ploše obce je shodou okolností oněch 2,35 km. Délka hranice obce s okolními obcemi je celkem 8,8 km. 3,6 km hranice je s Bukovcem v ČR, který na území ČR Hrčavu zcela obklopuje jako jediný soused, 2,35 km je hranice se Slovenskem s obcí Čierné v okr. Čadca a dalších 2,85 km je hranice s obcí Javořinka v Polsku. Největší přímá vzdálenost katastru obce je prakticky úsek podél česko-slovenské hranice táhnoucí se od trojmezního bodu (kde se stýkají státní hranice České, Slovenské a Polské republiky) na západ katastru obce. Pozoruhodností obce je i to, že až na několik arů je celá plocha obce odvodňována do Černého moře dvěma potoky (Černý potok, Čiernianka, Kysuce, Váh, Dunaj a v menší míře Valov potok, taktéž odvodňuje část Hrčavy do Čierňanky, atd.).
1. Černý potok
Nejvýznačnějším a zároveň nejvíce odvodňujícím největší plochu obce je Černý potok. Pramení na kraji lesa u kraje polany Na Durajce, kde původně stávala hájenka (do reorganizace lesního hospodářství a zrušení hajných v roce 1978. Následně starou hájenku koupil nový majitel, zboural ji a na jejím místě postavil nový rodinný dům stejného č. p. 35.
Černý potok pramení jen asi 50 m od státní hranice s Polskem, shodou okolností i od hranice rozvodí pomoří Balt - Černé moře, v nadmořské výšce 651 m o souřadnicích 49°31'53,522'' severní šířky a 18°50'37,795'' východní délky. (Hranice rozvodí pomoří pak pokračuje dále skrz nejvyšší bod obce horu Na Dílku o nadmořské výšce 701 m, pokračuje po hřebeni skrz hrčavskou osadu Komorovský Grůň, aby dál pokračovala přes Gírovou, Jablunkovský průsmyk, Skalku, Velký Polom dále.) Černý potok se kousek od pramene stáčí k ZZJ, aby asi po 380 m přibral svůj první 80 m dlouhý levobřežní bezejmenný přítok v nadmořské výšce 613 m, pramenící v 658 m n. m.
Zde tok Černého potoka téměř o 90° mění svůj směr na SSZ, aby asi po 265 m v 600 m n. m. přibral svůj první pravostranný bezejmenný přítok, nazval bych ho Dílek, protože odvádí podstatnou část srážek ze svahu zpod nejvyššího bodu Hrčavy Na Dílků 701 m n. m., kterým prochází hranice nejen česko- polská, ale hranice rozvodí pomoří.
Tento potok Dílek po 200 m od vtoku do Černého potoka ke svým dvěma pramenům se rozdvojuje. Levá část (od samoty, má délku 150 m a pramení v n. v. 662 m, pravá část má délku 200 m a pramení v n. v. 657 m. Oba prameny Dílku jsou ukryty v lese, oba asi 100 m pod cestou Hrčava - Bukovec, která vede právě přes polanu Dílek. Tato polana odvodňuje podstatnou část přírodního polokotle pod horou Na Dílech 701 m n. m.
Po vtoku potoka Dílek do Černého potoka v 599 m, tento po 200 m toku na SSV v posledních metrech se stáčí, když předtím pod můstkem lesní cesty z pod paseky Durajka se také tato se prudce stáčí také na západ.
V nadmořské výšce 587 m potom Černý potok zprava přibírá bezejmenný přítok po toku od pramene dlouhém 390 m z n. v. 658 m od SV. Potok bych nazval Pod rozcestím. To proto, že jeho pramen v lese se nachází jen 100 m od rozcestí cest Hrčava, Komorovský Grúň, Písek a Bukovec v n. v. 599 m jen snad 20 m od nejvyššího bodu Hrčavského průsmyku na cestě do Bukovce a Písku.
Ještě asi kolem r. 1990 byl pramen dnešního potoka Od rozcestí původně umístěn ve "Štučku", což byla vlastně dřevěná skruž z vydlabaného kmene asi kolem metru dlouhého, kolem 70 - 80 cm v průměru. Tu přetékající voda prosakovala pod cestou a tvořila vlastní pramen, který je dnes asi 100 m níže v lese. Potom občané domů čp. 37 a 77 na samotě ve východní části Komorovského Grúně postavili 320 m dlouhý vodovod, "Štuček" se nahradil betonovou skruží a přikryl betonovým víkem. Voda přestala betonovou skruží přetékat. Po vtoku potoka Od rozcestí do Černého potoka v 578 m ČP pokračuje údolím na Z, aby po 200 m poprvé pod můstkem nechal lesní cestu podél potoka z pod Durajky po levé straně a zprava přibral v n. v. 552 m další bezejmenný pravostranný přítok pramenící v lese v 622 m n. m. Je dlouhý 235 m.
Černý potok potom pokračuje 70 m na západ, aby se prudce stočil k jihu pod můstek lesní cesty od Durajky, a hned za ní se prudce stočil podél této cesty opět na západ, aby potok tuto sledoval k západu, zde od severu SSV přitéká opět na mapách potok s neoznačeným názvem. Nazvěme ho potok Terezka dle osady dvou domů č. p. 37 a 77 stojících na východní části polany Komorovský Grúň. Potok pramení v lese na S od vtoku do Č. p. v 622 m, je dlouhý 235 m. Od pramene směrem SSV k osadě je to 185 m, k domu čp. 37, k cestě Hrčava-Komorovský Grúň 90 m.
Na Hrčavě lidé znají osadu pod názvem U Terezky, stojí jen 80 m od cesty z Hrčavy na Komorovský Grúň a 500 m od centra osady K. G.
Od soutoku potoka Terezka potom ČP pokračuje vlevo podél lesní cesty, aby po 45 m přibral zleva v 608 m první větší levostranný, opět bezejmenný potok, dlouhý 285 m pramenící v 608 m na spodním okraji polany Jedinačka. Proto bych ho nazval Jedinačka (Hrčavané říkají Jediňocka).
Černý potok pak pokračuje dál západním směrem 250 m, aby ze severu přibral potok Pod Grúněm, dlouhý 230 m, pramenící v lese v 601 m n. m. jen 200 m od domu čp. 68 osady Komorovský Grúň.
Od soutoku potoka Pod Grúněm s. ČP. pak ČP. v délce 300 m větším obloukem mění svůj směr až téměř na jižní, lesní cesta vpravo stále kopíruje jeho tok. 20 m před soutokem Černého potoka s Bezejmenným potokem zprava zde od S od západního okraje polany Kom. Grúň probíhá hranice Hrčava - Bukovec, aby odsud zprava stékaly vody z velké části jižních svahů hory Gírové (840 m, nejvyšší hora Jablunkovského mezihoří).
Pozoruhodností této hranice s Bukovcem je to, že obec Hrčava vznikla odloučením z katastru obce Bukovec, takže proto Hrčava na území České republiky sousedí s jedinou obcí, která jej na území ČR zcela obklopuje, a tou je Bukovec. Takže tato skutečnost je daná důsledkem toho, že nejvíce vod do hrčavského ČP. přitéká právě z katastru obce Bukovec a s větší nadmořské výšky, než je katastr obce Hrčava.
Bezejmenný potok se vlévá do Černého potoka v n. v. 552 m. Ten vtéká do Černého potoka od SSZ. Pramení v n. v. 622 m v lese. Po celé délce 410 m se tok vine hlubokým lesem, aniž by se potkal s nějakou stezkou.
Tok Černého potoka potom pokračuje 470 m stále vlevo od lesní cesty a postupně stáčí k JV, až podteče pod silnici Mosty u Jablunkova - Hrčava, aby potok pokračoval dále už vlevo od této silnice. ČP dále pokračuje 275 m k soutoku v 527 m n. m. s levobřežním Zagrapovským potokem pramenícím skoro východním směrem místem, které místní označují Za Grapou v nadmořské výšce 608 m, když už po 170 m toku musel potok podkročit silnici do obce z Mostu u Jablunkova v předposlední zatáčce před vjezdem a centrem obce. Kromě silnice potok po celé své délce teče v lese.
Po 345 m toku, když se Černý potok obloukem stočil k jihu, přibírá svůj nejvýraznější přítok, tentokrát zprava, od Zlámaného mostu, jak se místními označuje místo, kde potok z úbočí Gírové (840 m n. m.), můj název Gírovský potok, podchází silnici z Mostu u Jablunkova, aby hned kousek po podplutí se rozdělil na dva přítoky. Za Gírovský potok bych označil při pohledu proti proudu ten pravý, protože je nejdelší, má to k prameni 1880 m. Ten, nejprve teče úbočím skoro k S, aby se pak stočil k západu, na to směrem k severu k prameni, vlastně k dvěma krátkým, ten kratší má pramen vlevo (blíže k chatě na Gírové) a pramení níže, směřuje víc vlevo od vyššího pramene a je o několik metrů n. m. níže.). Ač celá trasa vede lesem, hlavní pramen je na nezalesněném prostoru, jen 35 m od cesty k chatě pod Gírovou a jen 15 m pod domem (Bukovec čp. 217) vedle cesty na chatu Ģírová v n. v. 748 m!
Při pohledu ze Zlámaného mostu bych označil levý tok jako Bařinský potok. Ten se po 280 m v n. v. 537 m dělí. Pravý se stáčí obloukem vlevo k západu, aby dospěl v lese k prameni v n. v. 622 m. Má délku 870 m. Levý tok dospěje k prameni na kraji paseky u bývalé osady Bařiny v n. v. 638 m n. m. pod domem čp. 143. Má délku 795 m. Oba prameny Gírovský i Bařinský vedou lesem, ale shodně oba pramení na spodních okrajích pasek. Po vtoku Gírovského potoka do Černého potoka pak tento pokračuje téměř k jihu, překračuje lesní cestu až k přítoku zleva v 510 m n. m. Přítok 720 m dlouhý ze směru od VVS lesem pramení v 558 m n. m. a na mapě nemá jméno, ale protože pramení nedaleko 155 m pod lesním kamenným oltářem (Lurdskou jeskyni) se sochou Panny Marie (U panenky), nazval bych ho Panenský. Ten ale ve skutečností má pramen těsně pod okrajem silnice nad Panenkou, ve skruži, odkud je část vody přivedena potrubím k nepravidelnému odběru k oltáři. Ale pramen uváděný na mapách je vlastně prosakující voda ze skruže pod silnici.
Černý potok pak jen lesem teče k jihu, aby v 505 m n. m. překročil česko -slovenskou hranici. Černý potok tak na českém území urazil celkem 2545 m a od pramene stekl z 651 m n. m, aby státní hranici překonal v 505 m n. m.
Černý potok na slovenském území až po ústí do Čierňanky teče v délce 2150 m poměrně klikatě (3x lesem v celkové délce jen 500 m) a se spádem jenom 50 m.
Celková délka Černého potoka: V ČR 2545 m, spád 146 m. V SR 2150 m, spád 50 m. Celková délka Černého potoka je 4695 m, spád 196 m.
2. Valov potok
Je druhým potokem, který odvodňuje část katastru obce od východu a také končí vtokem do slovenské řeky Čierňanka. Do Čierňanky vtéká asi 600 m SV směrem od nádraží v Černém Černý potok z Hrčavy. A jen 1600 m od vtoku na SV přitéká do Čierňianky Valov potok.
Valov potok pramení v Polsku na mýtině jen několik metrů od lesa a polsko-slovenské hranice v n. v. 585 m a jen 110 m od trojmezního bodu hranic ČR, SR a PR v n. v. 551 m. Odtud dál pokračuje lesem a tvoří 590 m česko- slovenskou hranici pod bývalým, dnes už jen těžko znatelným zbytkem opevnění (šancemi), které neslo jméno Valy. Odtud jméno potoka. Na slovensko-polské hranici potok Valy mění směr na S (v n. v. 522 m), aby podplul pod cestou z centra obce Hrčavy ke své osadě Za Vrščkem (zde se nachází trojmezí) a k neveřejné cestě do části polské obce Javořinka (Na Třicatku). Po 20 m opět mění potok Valy prudce směr na Z aby zprava přibral Kubankovský potok od S v n. v. 511 m. Jménem tohoto potoka začíná nejdelší soustavu čtyř názvů potoků k nejvzdálenějšímu prameništi tohoto přítoku.
Začněme od nejvzdálenějšího pramene přítoku potoka Valov. Je jím na mapě pramen neoznačeného potoka z pod osady Wawrzacze.
Potom potoku Valov na českém území větším obloukem k J zbývá ještě 150 m, aby v n. v. 507 m překročil v lese česko-slovenskou hranici. Na území Slovenska pak pokračuje lesem zpočátku k jihu až k JZ, aby po pouti 350 m zprava v n. v. 500 m přibral Gorilov potok. Gorilov potok zpočátku proti toku k SZ asi 200 m směřuje SZ, aby se dostal k slovensko- české hranici, kterou pak 200 m okrajem lesa pokračuje, následně hranici slovensko- českou opouští a dal se proti proudu na S územím Hrčavy, aby se 180 m lesem dostal k prameni v n. v. 576 m, jen 100 m vzdušnou čárou od křižovatky, kde je konečná stanice autobusové linky na Hrčavu.
Prudce mění směr k S, aby pod cestou z centra Hrčavy do místní části Za Vrškem a k trojmezí a neveřejné cestě do polské části obce Javořinka Na Třicatku po 20 m opět změnil směr na Z. Hned na to přibírá od S svůj nejvzdálenější přítok začínající názvem Kubankovský potok (Ten k nejvzdálenějšímu prameništi v Polsku má ještě tři jména!).
Tu v n. v. 522 m překračuje a mění jméno na Kubánkovský potok. Hned za hranici míří k jihu vpravo kolem hrčavské osady Za Vrščkem, stáčí se k JZ, aby svou pouť po dalším obloučku k J po 520 m ukončil vtokem do Valova potoka.
(Valov potok tvoří hranici se Slovenskem od trojmezního bodu skoro až k přítoku Kubankovského potoka. Ten, než doputuje k vtoku do Valova potoka, má na své trase k nejvzdálenější pramení ještě povícero názvů.)
Nejvzdálenějším přítokem Valova potoka je na mapě neoznačený pramen potoka v n. v. 625 m na mýtině 100 m nad lesem pod osadou Wawrzacze v obci Javořinka v Polsku, jen 60 m pod cestou k průsmyku Rupienka - Lupienie - česká hranice, rozcestí Hrčava Bukovec. Je to ze směru od centra Javořinky Na Třicatku. Jeho tok směřuje k J, aby po 510 m v n. v. 550 m vtekl do potoka Pod Skowrankem. Potok Pod Skowrankem pramení pod osadou Szkawrany v lese v n. v. 595 m. Od pramene tok směřuje k JZ, aby po 220 m dále lesem změnil svůj tok více na JJZ, aby pak po 280 m zprava (po 500 m) v 550 m n. m. přibral zprava z pod osady Wawrzacze tok dlouhý 510 m. Tok potoka Pod Skowrankem od svého pramene je dlouhý "jen" 500 m svého toku k přítoku nejmenovaného potoka z pod osady Wawrzacze (viz výše), je tedy nutno za nejvzdálenější pramen přítoků Valova potoka považovat tento. Dále potok Pod Szkawrankem se klikatí, aby po 185 m opět zprava v lese od SSV přibral bezejmenný tok pramenící v 572 m n. m., dlouhý 320 m v n. v. 542 m. Po soutoku s bezejmenným potokem potok Pod Szkawrankem opět mění svůj směr více JZ, aby po dalších 350 m vtekl do zprava přitékajícího, na mapě v lese opět bezejmenného potoka (na Hrčavě ho nazývají Vavřačův potok). Celková délka potoka od pramene pramenícího pod osadou Wawrzacze a pokračujícím potokem Pod Skowrankem je tak1045 m.
Po vtoku potoka Pod Szkawrankem do Wawrzaczova potoka tomu zbývá ještě k polsko-české hranici 170 m, aby poté Wawraczův potok překročením polsko-české hranice ztratil svůj název. Wawrzaczův potok pramení v 596 m n. m., je dlouhý 705 m a hranici polsko - českou následně překračuje v n. v. 522 m. Na svém toku od pramene v n. v. 523 m přibírá ještě zprava z Hrčavy v 568 m pramenící potok z okraje paseky Pod dubem (dle na mapě významného stromu -chráněného dubu). Hned na to teče lesem na V, aby po 240 m se mírně stočil k JV, překročil česko-polskou hranici a v n. v. 519 m se vlil do Wawrzaczova potoka. Délka potoka od pramene je 320 m. Je to jediný tok v soustavě přítoků Valova potoka, který pramení na území Hrčavy a Česka, aby následně ukončil svou pouť vtokem do potoka na území Javořinky a Polska!
Po překročení polsko-české hranice tok Wawrzaczova potoka ztrácí svůj název, aby jako Kubánkovskému potoku k J mu zbývalo ještě pouhých 220 m, aby cestou k J nechal po své levé straně toku osadu Za Vrščkem a skončil svou krátkou pouť vtokem do Valova potoka.
Pro zajímavost: jména toků od nejvzdálenějšího pramene v polské obcí Javořinka (625 m n. m.):
1. Bezejmenný tok pod osadou Wawrzacze, pramen v n. v. 625 m, dlouhý 510 m.
2. Potok Pod Skowrankem, pramen v n. m. v. 595 m, dlouhý 500 m.
3. Wawrzaczův potok, pramen v n. v. 596 m, dlouhý 705 m.
4. Kubánkovský potok v ČR, dlouhý 220 m, nemá pramen, je to jen od polsko- České hranice pokračování Wawrzaczova potoka. Jeho vtokem do Valova potoka končí nejdelší soustava jeho přítoků. Nejvzdálenější přítok je tak od vtoku do Valova potoka vzdálen 1435 m.
Po přítoku Kubankovského potoka pak už zbývá Valovu potoku jen posledních 150 m obloukem k JZ, aby tento opustil území ČR v n. v. 507 m.
Valov potok potom po 350 m toku lesem směřuje obloukem k J, přibírá zprava v 490 m n. m. Gorilov potok. Tento přitéká od SZZ a k hranici ČR - SR to má 200 m, potom 180 m lesem je hraničním tokem tekoucím od ZZS, aby následně po 430 m lesem proti proudu našel svůj pramen na Hrčavě v n.v. 576 m, jen 100 m vzdušnou čárou pod konečnou stanice autobusu na Hrčavě. Je tak vlastně třetím hrčavským potokem, který také odvodňuje část obce.
Valov potok potom od vtoku Gorilova potoku směřuje lesem k J, aby po 285 m pod nejvyšším slovenským mostem (vozovka 84 m nad terénem) Valy na slovenské D 3 přibral zprava od Z bezejmenný potok dlouhý 380 m pramenící v lese v n. v. 593 m. Od soutoku pod mostem Valy v n. v. 488 m. Valov potok pokračuje opět lesem JJZ směrem, aby potok po 380 m doputoval do slovenské řeky Čierňanky v n. v. 567 m. Potok pod názvem Valov potok je dlouhý 1885 m, než doteče od pramene v Polsku, přes území ČR, do ústí řeky Čierňanky na Slovensku v n. v. 465 m.
Zajímavé údaje:
Potok Valy:110 m od pramene, 107 m jako hraniční potok slovenko-polský, pramen v n. v. 585 m, 590 m jako hraniční česko-polský potok, 20 m k prvnímu přítoku zprava na území ČR (Kubankovský potok), dalších 150 m na území ČR, 1015 m na území Slovenska do vtoku do Čiernianky, 1885 m je celková délka Valova potoka od pramene do ústí Čiernianky v n. v. 465 m. Jmenovitý, skutečný pramen Valova potoka je v n. v. 585 m, vtok do Čierňanky je v 465 m, spád 120 m na délce 1885 m. Nejvzdálenější přítok Valova potoka je v n. v. 625 m, vtok 465 m, spád 160 m na délce 2600 m. K nejvzdálenějšímu přítoku to má Valov potok: 2600 m, jen na území Slovenska 150 m, na území Česká po vtok Kubankovského potoka do Valova potoka 1435 m k nejvzdálenějšímu pramení pod osadou Wawrzacze. Takže k nejvzdálenějšímu prameni přítoku Valova potoka to je od ústí do Čiernianky 2600 m, k prameni pravého pramene je to 1885 m. Další zajímavostí je, že tok (toky) Valova potoka s nejdelšími přítoky od nejvzdálenějšího přítoku protéká třemi státy: Polskem, Českem a Slovenskem a stejně je to i u pravého Valova potoka! V Polsku to začíná neoznačeným potokem pramenícímu pod osadou Wawracze, je 510 m dlouhý, vtéká do potoka Pod Skowrankem, jenž vtéká do Wawrzaczova potoka. V České republice stejný tok nese název Kubánkovský potok, který vtéká do Valova potoka. Jen na Slovensku si stačí s jedním názvem.
Jak přišel Černý potok ke svému názvu?
Jak vyplývá z popisu potoka od pramene, je to až téměř k dnešní česko - slovenské hranici potok s poměrně prudkým spádem. Potom až do ústí do slovenské Čierňanky potok již klidnější, s mírnějším spádem, a tak spadané nahnilé listí smíchané se správnou zeminou začalo od pradávna v dolní, dnes v slovenské části, se v zátočinách a tůních usazovat a dávalo dnu, tmavý, černý nádech. A protože osídlení břehů nejednoho potoka probíhalo od ústí, je nasnadě, proč lidé dali potoku název Černý.
Tomu odpovídá i text na http://nase-rec.ujc.cas.cz/ , kde se píše, že " kde bylo bahnité dno, nebo kde bylo v řece mnoho tmavých tůní, tam se řeka nazývá Černá Voda, Černý potok".
Podle Sborníku referátů mezinárodní konference konané dne 26. 10. 2010 v Čierném se uvádí, že Černý potok dostal název pravděpodobně od tmavého zabarvení dna potoka. Co ho způsobilo, mohou určit přírodovědci nebo geologové.
Něco podobného zaznamenává i " Snůška starých jmen" Aug. Sedláčka, 1920, str. 76-111.
Dodatek:
Délkové údaje byly zjištěných podle map na internetu, s přesností 2 m, výškové údaje 1 m. Délky toků přímých úseku obdobně, v obloucích s menší přesností. V údajích o délce toku je třeba upozornit, že všechny záhyby toků, nelze zohlednit. Stejně tak přesnější délky toků s vyšším spádem je třeba si upravit pomoci Pythagorovy věty, kde uviděna délka je o to větší, čím je větší spád toku.
Uvedené skutečnosti autor popisuje ve stavu v roce 2020, kdy kůrovcová kalamita prakticky na celém území ČR, včetně východu, přinutila lesní hospodáře k masivnímu kácení a tím i vzniku pasek v dřívějším lese. Se zalesňováním se lesníci budou potýkat asi ještě léta.