Na Hrčavě kolují zvěstí o tom, že zde v minulosti po jistou dobu pobýval tajemný cizinec. Ten se při svém putování z Haliče (dnes Polsko), kde reformoval haličské školství, opustil Halič přes průsmyk Zwardoň – Serafinov (na severozápadě Slovenska) a měl v úmyslu prozkoumat zbytky Malých šancí (Kleine Schanz – dnes místo na Slovensku těsně nad Trojmezím, jež patřily k jižní obranné linii pevnůstek mající v minulosti za úkol bránit jižní hranici Těšínska (Rakouska) proti možnému vpádu z Uher. Po Grose Schanz v Mostech u Jablunkova to bylo v minulosti druhé největší opevnění na jižní hranici Těšínska).
Když prozkoumal zbytky šancí, upoutalo jej seskupení domků na nedalekém kopci – na Hrčavě. Rozhodl se osadu navštívit. Namířil si to tedy nejpřímější trasou po svahu dolů. Prudkou strž potoka (v místech dnešního trojmezního bodu) měl ale problém překonat. Měl několik pádů po stěně strže, kdy sletěl zpátky na dno. Ještě že jej nakonec napadlo ze silnější větve si zhotovil „přitahovadlo“, pomoci kterého se v prudkém svahu přitahoval zachytávaje se kmeny menších stromů. Tak se mu podařilo strž překonat. Uvědomil si, že mu patřičně upravena větev posloužila jako cepín ( je cepín nějak věcně odvozen od cepu?) a rozhodl se dát své nově objevené pomůcce nové krásné české jméno v ě t v í n ! Bohužel se ale nové české jméno pro cepín neujalo.
A tak se nakonec z posledních sil dostal až k prvnímu domku osady Hrčava. Byl ale na něho žalostný pohled. Celý zakrvavený držíc si potrhanou zadní část kalhot poprosil o pomoc. Měl obrovské štěstí, protože v domku bydlela vdova, jak se později ukázalo, amatérská porodní bába, která jej za pomoci své „krev a mlíko“ dcery patřičně ošetřily. A tak po několika dnech byl tajemný cizinec schopen opět spát na zádech.
Jeho ošetřovatelka mu poskytla kalhoty svého zemřelého manžela, ale stejně tak mu mohla nechat ušít nové, protože o sukno v osadě nebyla nouze, ve vícero domech se lidé živili i tkalcovstvím.
Jistě pochopíte, že „kalhotová okolnost“ byla příčinou toho, že náš tajemný cizinec se jen tak nemohl rozloučit, když peněz měl poskrovnu a cesta do Čech byla daleká. Jako správný muž se rozhodl, že za poskytnutou péči se svým pečovatelkám odvděčí svou práci. A tak začal pomáhat s pracemi kolem dřevěnky, později (jak je zvykem v tomto kraji) pomáhal i sousedům při různých pracích, dokonce i v minimini cihelničce.
Po jisté době se tajemný cizinec s Hrčavou rozloučil. A když dceři pečovatelky začalo narůstat bříško, z Hrčavy se ztratila i ona. Nepodařilost se sice zjistit zda prodloužený pobyt na Hrčavě neměla na svědomí právě ona. Ale okolnosti tomu nasvědčovaly. A tak je možná, že někde po světě dnes běhají potomci tajemného cizince, jejichž prababička pocházela z Hrčavy.
V roce 1973 se na Hrčavě bourala ruina dřevěného domku u Kubánků ( kurloku - původní starobylá dřevěnice bez komína, kde sice byla zděná pec, ale kouř odcházel otvorem ve střeše, aby na původním místě vyrostl nový, tentokrát již polozděný). Ze starého domu se do nového daly použít jen cihly z pece starého kurloku. A zde si autor těchto řádek všiml, že při zdění nadzemní části domku některé tyto staré cihly měly vyryty písmena J C .
Když i k autorovi tohoto článku dospěly zvěsti o největším z Čechů Járu Cimrmanovi, začalo mu být nad slunce jasnější, že oním tajemným cizincem není nikdo jiný než sám Jára Cimrman!
Zdá se tedy, že už není nejmenších pochyb o tom, že největší z Čechů Jára Cimrman navštívil a dokonce jistou dobu pobýval i v osadě Hrčava obce Javořinka, dnešní nejvýchodnější trojmezní obci České republiky!
I když více jak polovina přílohy MF DNES Víkend z 12. června 2010 byla věnována tomuto českému geniovi, nebyla to vyčerpávající zpráva o tomto vzácném člověku. Lze pouze konstatovat, že další výzkumy objeví další významná fakta z jeho života.
Při této příležitosti je třeba poopravit údaje, že Jara Cimrman vynalezl lžíci hladomorku – zvláště perferovanou lžíci s dírkou na dně. Nechal si ji jen patentovat! A je víc než jisté, že to nebyl jeho nápad. Pravdou je, že to jen okoukal některé dřevěné lžíce používané tenkrát na Hrčavě a okolí.. Vyrobit takovou dřevěnou lžíci bylo zdlouhavé a tak si vlastník podobnou lžíci vážil a používal ji i tehdy, pokud vzniklý otvor ve dnu lžíce opotřebované neustálým nabíráním umožnil dostat do úst více než z ní stačilo vytéci.
Navrhuji zatím nepojmenovanou strž na Trojmezí pojmenovali po největším Čechovi historie Cimrmanová strž a most přes strž Cimrmanův most! S přihlédnutím k výše popsaným skutečnostem soudím, že by trojmezní partneři nebudou proti.
Dodatek: Na téma Největší Čech byla Českou televizí v roce 2005 pořádaná anketa, v níž se v sérii televizních pořadů volila „největší osobnost naší historie i současnosti“, definovaná jako „kdokoliv, kdo se narodil, žil nebo působil na území Čech, Moravy a Slezska, a kdo se zasloužil o společenství žijící na tomto území a významně ovlivnil jeho život“. Když se začaly šířit „nepotvrzené“ zprávy o tom, že Jara Cimrman v anketě suverénně vede, ČT účast této „fiktivní“ postavy v anketě zakázala).